O Ladislavu LUBINOVI- novém kouči a Svatopluku Číhalovi, brněnské legendě a asistentu trenéra HC KOMETA BRNO

Kometa je srdeční záležitost, říká nový asistent trenéra Lubiny

Před pěti lety na vlastní žádost z tehdy prvoligové Komety odcházel a už nečekal, že se ještě někdy vrátí. Jenže od čtvrtka je dvaašedesátiletý trenér Svatopluk Číhal asistentem Ladislava Lubiny. Pro muže, který brněnským hokejistům dělal kapitána v závěru 70. let, jde o velký comeback a citovou záležitost.  

"Jsem hodně překvapený a strašně se na práci v Kometě těším. Hodonín a Kometa jsou pro mě srdeční záležitosti, tohle je navíc extraliga. Na závěr kariéry jsem se tak ještě dostal do nejvyšší soutěže," má radost muž, jenž dosud vedl právě Hodonín, tým ze svého rodiště.

Nadále v něm zůstává smluvně vázán, ovšem Kometa bude mít přednost a v Hodoníně bude vypomáhat, jen když bude mít čas. "Nechtěli už za mě teď hledat náhradu, takže tréninky a zápasy povede můj asistent," vysvětluje Číhal.

Nebude mu dvojkolejnost dělat potíže? "Bude toho dost, ale už jsem to jednou zažil. Když jsem vedl ve druhé lize Hvězdu a v první Kometu, odtrénoval jsem v únoru 19 zápasů. Málem to dopadlo tak, že proti sobě hráli oba baráž a já bych pochodoval mezi střídačkami. Naštěstí to dopadlo tak, že Hvězda se do baráže nedostala," usmívá se při vzpomínce na divoká brněnská hokejová léta.

O nabídce Komety dlouho neuvažoval. Ve středu se sešel s Ladislavem Lubinou a šéfem klubu Liborem Zábranským. "Tam jsme si několik věcí vyjasnili a pak už nebylo o čem uvažovat. Taková nabídka už by nikdy nepřišla," tuší přemýšlivý kouč.

Rozhodně se nebojí toho, že vedle sebe bude mít trenéra bouřliváka. Už jednou zažil, že vedle něj stál muž temperamentem naprosto odlišný. "S Rosťou Čadou ve švýcarském Ambri jsme byli snad ještě rozdílnější a fungovalo to, funkcionáři si to pochvalovali," vypráví.

Jeho úkolem bude pomáhat Lubinovi s plněním jeho představ. "Zažil jsem role hlavního trenéra i asistenta, takže vím, co můžu a nemůžu. Při zápase bude mít na starosti útočníky a já beky," přibližuje budoucí spolupráci. Jak bude fungovat, se ukáže v pátek proti Kladnu, tedy v utkání, které přímo vybízí k tomu, aby se hráči výsledkově po mizerné sérii chytli.

Na extraligu se Číhal nesmírně těší, vždyť naposledy se v ní pohyboval až v závěru sezony 1989/90, kdy přišel Kometu zachraňovat, což se nakonec nepovedlo. "Ale když jsem byl v Kometě naposled, začali chodit fanoušci a začalo to jít nahoru," vzpomíná na dobu, kdy přišel do klubu Libor Zábranský.

Lubina: Všichni nebudou na mé straně. Ale snad mi lidé dají v Kometě šanci

Ve středu přišel na trénink Komety ještě jako asistent, odcházel z něj už ale jako hlavní kouč. Trenérská kariéra Ladislava Lubiny nabrala nečekaný spád. „Přišlo to rychleji, než jsem si myslel. Určitě jsem se chtěl v extralize trošku víc rozkoukat a zapadnout do toho. Ale situace je taková a já se k tomu musím postavit tak, aby to bylo ku prospěchu věci,“ oznamuje 43letý muž. 

Už v pátek proti Kladnu se bývalý výborný útočník pokusí přetrhnout osmizápasovou brněnskou šňůru bez tříbodového vítězství.

A zároveň by rád nechal za sebou pohnutou minulost, z níž je nejvíc připomínána smrtelná dopravní nehoda, kterou zavinil. "I když všichni nebudou na mé straně, tak věřím, že mi lidé dají šanci," sdělil Lubina po čtvrtečním prvním tréninku v roli šéfa týmu.

Už jste vstřebal přesun do nové pozice?
Je to 25 hodin, co to vím. Přiznám se, že to pro mě bylo rychlé a nečekané. Je potřeba se k tomu postavit čelem. Z každé situace vede cesta a já se budu snažit ji najít. Bude záležet na mně, na hráčích a na všech, co se na hokeji v Brně podílejí, jak rychlá ta cesta zpátky bude.

Víte už, jakou cestu budete volit? Budete spíš přísný, nebo otevřený?
Já si myslím, že je to hlavně o spolupráci a komunikaci. Nějaká metoda cukr a bič v současné době není na místě. Věřím na spolupráci a věřím, že půjdeme všichni společně za vytčeným cílem.

Takže nejste typ, co by stavěl hráče do latě, když se nedaří?
Myslím si, že by to bylo kontraproduktivní a nepřineslo by to výsledek, který všichni chceme.

Posunul jste se na místo Vladimíra Jeřábka, který ve středu oznámil rezignaci. Věděl jste dopředu o jeho rozhodnutí?
Ne, dozvěděl jsem se to od něj těsně před tréninkem. Neměl jsem o tom ani ponětí. Samozřejmě nějaké tlaky jsou, to jsme veděli, ale že to skončí takhle, jsem absolutně netušil.

Nezkoušel jste pana Jeřábka přemluvit?
To je strašně těžké, nedokázal jsem se ani vcítit do pocitů hlavního trenéra. Proto se mi na to těžko odpovídá. Já jsem rád, že poslední utkání s Plzní jsme přes prohru odehráli celkem slušně, protože lidé už avizovali nějaké protesty. Jsem strašně rád, že hráči výkonem na ledě nezavdali lidem příčinu, aby se tímto způsobem mohli projevit. Takže věřím, že budeme pokračovat v tom, co jsme v tom zápase začali.

Neuvažoval jste o tom, že byste skončil zároveň s panem Jeřábkem?
Přiznám se, že jsem tuhle myšlenku neměl. Vždycky se snažím bojovat do poslední chvíle a tak jsem k tomu přistoupil. Na druhou stranu je to pro mě nějaký postup v trenérské kariéře a teď se ukáže, jestli mám nějaké předpoklady a jsem schopný to dělat.

Věříte, že odchod trenéra Jeřábka přinese jím zmíněný impulz? Doslova řekl, že pro hráče bude dobře, když už ho neuvidí a neuslyší.
Tohle já vůbec nechci rozebírat a komentovat. Samozřejmě to tak většinou bývá, že nějaká změna mužstvu pomůže. Teď jde o to, na jak dlouhou dobu. Já se budu snažit, aby to bylo natrvalo.

Je velký rozdíl mezi tím být hlavní trenér a asistent?
Samozřejmě, zodpovědnost má hlavní trenér, který všechno rozhoduje. Asistent je jen konzultant, konečné rozhodnutí vždycky udělá hlavní trenér.

Nemůže pro vás být ošidné, když se do pozice hlavního trenéra posunujete právě z role asistenta? Na letním fotbálku jste skákal robinsonády, byl jste hráčům blízko. Teď ale budete v jiné pozici...
Samozřejmě to nebude jednoduché, ale věřím, že hráči tohohle nezneužijí a vědí, co chtějí. A že všichni společně půjdeme za naším cílem.

Cítíte se na novou úlohu?
Věřím, že to společně s hráči zvládneme. Že hráči se znovu začnou bavit hokejem, že se hokejem bude bavit i Rondo a ve finále celé Brno. To je náš cíl.

Když jste v prosinci 2009 nastoupil do Komety, obával jste se reakce lidí na vaši minulost. Jaký na vás tehdy byl tlak a jaký ho očekáváte nyní?
V loňské sezoně už situace byla beznadějná, byla tady řada nespokojeností, začaly puče na tribuně. Možná jsme teď od toho taky nebyli daleko (úsměv). Já věřím, že diváci, i když všichni samozřejmě nebudou na mé straně, fandí Kometě a tu šanci mi dají. Že nás nechají chvíli pracovat a věřím, že já i hráči se jim odvděčíme kvalitním výkonem a radostí z hokeje, pro kterou to všichni děláme.

Jaký na vás byl tlak po lidské stránce?
Myslím, že to vůbec nemá cenu komentovat. Lidi jsou takoví a makoví, každý k tomu přistupuje nějak jinak.

Čtete třeba diskuze na internetu?
Občas si něco přečtu, ale poslední roky mě naučily být vůči tomu imunní.

Co to s vámi dělá, když si o sobě čtete hanlivé věci?
Dá se říct, že už jsem proti tomu opravdu imunní. Kdybych to bral nějak na zřetel, tak už bych se dávno zbláznil.

Za ten rok, co jste v extralize, jste spíš zestárl, nebo omládl?
Odmala jsem zvyklý se rozčilovat a žít hokejem naplno, takže mi to nějak nepřijde. Fyzicky jsem na tom hůř než před tím, ale adrenalin k hokeji patří a vyhovuje mi to.

Míváte z hokeje těžkou hlavu?
Nervy k tomu patří. Kdyby si člověk nedělal hlavu, tak by to nemohl dělat. Samozřejmě člověk nad věcmi přemýšlí, když se něco nepovede, to jsou pak bezesné noci.

Máte jich hodně?
Poslední dvě takové byly. Dnes jsem o půl čtvrté ráno mluvil s vámi novináři. Představoval jsem si, jak se podívám do novin a zase budu naštvaný.

A naštval jste se pak?
Když se do některých novin podívám, přečtu si titulek a dál to nemá cenu. Přijde mi smutné řešit dva až deset let staré věci. A mám pocit, že to lidi už ani nezajímá.

Cítíte, že je to vůči vám nespravedlivé?
Beru to tak, že to je dané naší společností a tyhle věci se projevují nejen ve sportu. My jsme si zvykli na spoustu negativismu, řada lidí kouká na to, jak druhému ublížit, než jak fandit úspěšným lidem. Ať je to byznys, politika nebo sport.

Ke konci hráčské kariéry jste říkal, že byste rád ještě jednou vyhrál titul v Pardubicích, jste patriot. Chtěl byste někdy trénovat Pardubice?
Ten titul mi v závěru hráčské kariéry o kousek utekl. Myslím, že jednou přijde doba, kdy se do Pardubic vrátím. Jestli to bude s titulem, o tom se nedá mluvit. Nějaký sen to samozřejmě je, ale od reality ke snu je strašně daleko.

Je pro vás z hlediska tlaku lepší začínat jako trenér mimo Pardubice?
Myslím si, že tlak tady v Brně je ještě větší než v Pardubicích. Ve velikosti města, v počtu lidí, v náročnosti diváků. Protože jsme poznali, že v Brně roste s jídlem chuť strašně rychle a ještě doteď nikdo nedokázal objektivně zhodnotit situaci, kdy jsme byli na druhém místě. Místo toho, aby se řešilo, jak se udržet v šestce, se mluvilo o tom, jestli budeme první. A to byla základní chyba.



Podlehli tomu i hráči?
Myslím si, že ne. Ale když se něco furt omílá v novinách a po internetech, tak hráči někde vzadu v hlavách taky měli, že by chtěli být první. Ale já vždycky říkám, že když jde člověk nahoru, tak je potřeba, aby zůstal nohama na zemi. Protože dolů to jde strašně rychle.

Už víte, co v týmu změníte?
Neříkám, že všechno, ale pokusím se změnit řadu věcí. Každá změna teď určitě bude ku prospěchu věci.

Zkusíte hrát hezký hokej?
Co je dneska hezký hokej?

Ten, který hrají třeba Vítkovice.
A hrají pokaždé hezký hokej? Posoudit, jestli je hokej hezký nebo špatný, je strašně těžké. Já věřím, že se naše hra zlepší a bude se lidem v Rondu líbit.

Co pro to můžete nebo musíte udělat?
Doba strašně rychle letí, do konce sezony moc času není. Je potřeba zanalyzovat to, co bylo, postavit si nějaké priority do budoucnosti a podle toho začít všechno stavět. Práce je před námi dost a já věřím, že se nám to podaří.

Můžete být konkrétní? Jaké úkoly vás čekají?
Ještě to nemám promyšlené, je to všechno moc narychlo. Nestačil jsem udělat skoro nic, jen jsem popřemýšlel nad utkáním s Kladnem, jak to všechno udělat, abychom ho zvládli a měli nějakou odrazovou desku. Určitě budu všechno analyzovat dál. Budu se snažit, abychom dělali body, to je prvořadé. Abychom se pokusili dostat do šestky a abychom začali hrát hezčí hokej.

Stihnete něco přenést už do utkání s Kladnem?
Myslím, že v utkání s Plzní jsme nehráli špatně, že hráči prokázali, že jsou schopni hrát i dopředu. Ale pro agresivní útočnou hru je potřeba řada předpokladů, které musí být v souběhu. Nejde si říct, že budeme hrát agresivní útočný hokej, a prohrát 0:8. Na to je potřeba mít předpoklady. Musím si zanalyzovat věci jako kondice, typy hráčů a tak dál. Sedět na tribuně a říct, že se má hrát takhle, to umí každý a je to laciná fráze. Na každém zimáku je hodně trenérů.



Takže tedy chcete hrát útočně?
Který trenér by nechtěl? Je strašně jednoduché to říct, ale je potřeba strašně moc věcí, které musí být v souběhu. Je to takový sen, ale jak už jsem jednou říkal: od snu k realitě je daleko.

Budete chtít posily?
Zatím to není potřeba. Mužstvo má kvalitu, hráčům věřím.