„Malý Káďa" rozdával míče i úsměvy
„Malý Káďa" rozdával míče i úsměvy
dnes 05:37
Brno /ZBROJOVÁK STOLETÍ/ - Byl jeden z prvních brněnských špílmachrů a vysloužil si přezdívku „Malý Káďa" podle legendárního záložníka Sparty a československé reprezentace. Za dvouleté hráčské angažmá v klubu se stal hlavní osobností vynikající židenické záložní řady Kuchař-Carvan-Mika, která tehdy mohla směle konkurovat středopolařům Sparty i Slavie. Ostatně všichni tři v pražských „S" skončili.
Fotbalově Carvan vyrůstal v SK Kročehlavy, ve vesnici, která se později stala součástí Kladna. To bylo ve dvacátých letech minulého století doslova zásobárna židenického klubu, protože kromě Carvana pocházeli z Kladna i další vynikající hráči jako Mazal, Laštovička, bratři Novákové, Mašek nebo Homolka. Carvan přišel do Brna spolu s Janem a Josefem Novákovými v červnu 1923 přes Union Žižkov.
Měl však reprezentační ambice a do národního týmu bylo mnohem blíž z Prahy. Už kvůli tomu, že Židenice tehdy hrály pouze amatérské mistrovství republiky. Proto Carvan z Brna na začátku roku 1925 odešel a podepsal profesionální smlouvu s Viktorií Žižkov. Tam se stal střelcem vůbec první ligové branky tohoto klubu v historii.
Premiéru v národním týmu stihl ještě jako hráč Židenic. Bylo to v září 1924, když československé mužstvo porazilo v Záhřebu domácí Jugoslávii 2:0. Později přidal dalších třináct startů v národním týmu, mezi nimi byla i cenná výhra 1:0 nad velice silným Rakouskem, jíž přihlíželo na Hohe Warte padesát tisíc diváků.
Carvan byl mezi spoluhráči hodně oblíbený, protože měl téměř vždycky dobrou náladu a věčně se usmíval. Po fotbalové stránce byl jedinečný technik a dirigent hry celého mužstva, zároveň také výborný hlavičkář a přesný exekutor pokutových kopů. Jeho předností naopak nebyla rychlost, protože měl dost robustní postavu. Často ho srovnávali se slavným Káďou a po jeho boku také později odehrál v letenském dresu čtyři a půl sezony, v nichž získal dva mistrovské tituly.
Původně měl Káďu nahradit, ale ten jej na post tvůrce hry příliš často nepustil, a tak se Carvan musel většinou spokojit s postem pravého či levého záložníka. Nakonec boj s nestárnoucí legendou vzdal a odešel do Náchoda. Na sklonku kariéry se objevil ještě ve francouzském SC Nimes, kde nastupoval jako hrající kouč v sezoně 1932/1933.
V polovině třicátých let se do Židenic vrátil jako trenér. Tuto roli si ostatně vyzkoušel už při svém prvním příchodu do Brna, kdy měl půl roku zastavenou hráčskou činnost kvůli neschválenému přestupu z Unionu Žižkov, a tak vypomáhal alespoň na lavičce. Na jaře 1936 ukončil s týmem sezonu na čtvrté příčce ligové tabulky, mužstvo vedl i v části sezony 1937/1938, kdy Židenice skončily třetí. V té době vedl Carvan židenické fotbalisty i v těžkých zápasech Středoevropského poháru.
Zajímavost je, že u brněnského celku střídal na lavičce úspěšného maďarského trenéra Jenö Konráda a o necelé dva roky později předával štafetu jeho mladšímu bratrovi Kálmánovi. Později trénoval třeba Povážskou Bystrici.
Antonín Carvan
Narozen: 15. května 1901 v Kročehlavech
Zemřel: 1. listopadu 1959 v Praze
Hráčská kariéra: SK Kročehlavy, Union Žižkov, SK Židenice, Viktoria Žižkov, Sparta Praha, SK Náchod, SC Nimes
1. liga: 89 zápasů/13 gólů (v Židenicích byl v letech 19231925, kdy mužstvo hrálo pouze amatérské mistrovství republiky).
Reprezentace: 14 zápasů (19241930)
Oblíbený post: střední záložník