Dostálek po zpackané sezoně Brna: Někteří chodí po špičkách

Možná hrál v sobotu svůj poslední ligový zápas, možná ho ještě další čekají. O osudu Richarda Dostálka v 1. FC Brno rozhodne až nový trenér. "Mám ústní dohodu se sportovním ředitelem Karlem Večeřou, po sezoně si ještě sedneme. Ale pokud mě nový trenér nebude chtít, svět se pro mě nezboří."

Jisté však je, že takový konec své ligové kariéry by si šestatřicetiletý hráč nezasloužil. Minulý ročník totiž byl pro Brno utrpením. "Byla to neúspěšná sezona. Chtěli jsme postavit mužstvo tak, aby se hlavně v domácím prostředí dalo na fotbal dívat, ale to se nepodařilo," posteskl si Dostálek.

Z patnácti zápasů na svém stadionu vyhrál jeho tým jen pět, čtyřikrát remizoval a šestkrát prohrál. Naposledy v sobotu 1:2 s Bohemians. A Dostálek, který pamatuje úspěšné časy z 90. let, se po utkání nezvykle rozohnil.

"Ukázalo se, že s takovým přístupem, bojovností a chutí k fotbalu se nemůžeme zlepšit. Je potřeba, aby každý začal sám u sebe a řekl si, co udělal pro úspěch pro mužstva," vyprávěl záložník důrazným hlasem. "Potom je třeba to hodit za hlavu, zítra vyjde slunko tak jak tak. Teď nás čeká dovolená a pak příští sezona, takže samá pozitiva."

Při pohledu do minulosti však Brňané musí vidět téměř samá negativa, vždyť v lize skončili až jedenáctí. A jejich výkony především v závěru byly žalostné, z posledních devíti zápasů vyhráli jediný.

"Každý to má v sobě, v hlavě. Chybí nám základní věci, které se ale v lize nesmí učit. Trenér tady musí pracovat s hotovými fotbalisty, a jestliže mají profesionální smlouvu, tak tomu musí odpovídat jejich výkony. A ty neodpovídaly," říká Dostálek. "Je potřeba, aby přišla přísnější kritika, aby si to hráči vzali k srdci. Pokud je kritika konstruktivní, tak na tom není nic špatného. Samozřejmě ale nejde plácat nějaké kraviny do novin, aby potom byl někdo naštvaný."

Sám autor pěti jarních gólů si vzal slovo už v přestávce sobotního zápasu. "Bohužel jsem se neudržel a musel jsem zvýšit hlas, řekl jsem hodně sprostých slov. Ale jestli to k něčemu bylo, to je otázka dalšího vývoje." Nejvíc ryšavého veterána štve vlažný přístup.

"Na obou gólech se podepsali i starší hráči, ale bojovnost jim nikdo vyčítat nemůže. Ve třiceti se nebojí jít po zadku do skluzu a dostat nakopáno. Ale bohužel jsou tady i takoví, co chodí do soubojů po špičkách. Pokud budeme hrát ,olé’ fotbal jako Barcelona a budeme mít plný stadion, tak proč ne. Ale jestliže se až do konce musíme strachovat o záchranu, tak se takhle nehraje. S tím musíme každý začít sám u sebe."